TEPRVE SMRT učí lidi žít...

Na pohřbech lidé přehodnocují své priority, váží si zdraví, přátel, času, který pořád ještě mají k dispozici, ale jednou mít nebudou. Já to pochopil už jako kluk, když jsem navštívil svého umírajícího dědečka v nemocnici.

"Dědečku, jaké to je vědět, že umíráš?" Obrátil ke mně své oči a hořce se usmál: "A jaké to je, Péťo, myslet si, že neumíráš?

V ten den jsem pochopil, že všichni umíráme. S každou další minutou je náš život o minutu kratší. Konec se blíží. Jen nevíme, kdy nastane.