HYPOGEUM ĦAL SAFLIENI: MYSTICKÁ ARCHITEKTURA V NEGATIVU

Když dělníci v roce 1902 prorazili střechu kamenné konstrukce v Paole na Maltě, objevili podzemní komplex o rozloze 500 m² na 3 patrech. Hypogeum ("podzemní chrám"), z let 4000–2500 př. n. l., tvoří labyrint chodeb, komor, arkýrů a vyřezávaných stropních podpěr, napodobující nadzemní chrámy.

Jedinečný neolitický svatostánek

Svatyně kopírovala megalitické chrámy nad zemí – vznikl chrámový "negativ". UNESCO ji v roce 1980 zapsalo na seznam světového dědictví. Archeologové našli keramiku, korálky, přívěsky, amulety, náhrdelníky, figurky a kosti asi 7000 lidí. Nástěnné malby – černobílé šachovnice, voštiny, okrové spirály – jsou jediné prehistorické na Maltě. Hypogeum mělo i rituální účel: obřady plodnosti, úctu k předkům a probouzení života. Novější studie naznačují, že původně šlo o svatyni, později o nekropoli.

Záhadní a zmizelí stavitelé

Vytesání kamenů primitivními nástroji a přesun těžkých bloků v nadzemí i podzemí zůstává záhadou. Stavba vyžadovala úsilí mnoha generací, ale tvůrci zmizeli. Kolem 2500 př. n. l. dorazili noví osadníci doby bronzové a našli megalitické stavby, původní kultura však zmizela beze stopy.

Věhlasná spící bohyně

Střední patro obsahuje kruhovou "jeskyně" se vstupem, sloupy a stupňovitou střechou. Nalezeny byly drobné sošky, hlavně zvířata a figurky boubelatých dam. Nejznámější je hliněná ležící žena, často považovaná za bohyni – mistrovské dílo prehistorické Malty.

Posvátná rezonance

Hypogeum má "rezonanční záhadu": Orákulum zesiluje hlasy při 90–120 Hz. Zvuky mohly provázet rituály a pomáhat duším zesnulých. Vyhlazené stěny a výklenky zesilovaly hlasy při obřadech. Laboratorní testy ukazují vliv na mozkovou aktivitu – přechod z analytické na kreativní dominanci. Frekvence a ženské figurky souvisejí s kultem Velké Bohyně. Podobné jevy jsou známy i v Anglii, Irsku či Itálii, ale nikde tak výrazně.

Celý text naleznete v časopise Rituals 9-10/25.