7 rozdílů mezi karmickým partnerem a spřízněnou duší

24.06.2024

Pokaždé se lidé diví, když to vyslovím: Děkujte za těžké časy. Právě těžké časy totiž nejvíce pomáhají odhalit a poznat druhého člověka. Právě v nich nejvíce prozřete, koho vlastně máte po svém boku. Na koho je skutečně spolehnutí a kdo se jako přítel či dokonce partner jen tvářil. Tehdy pochopíte, zda máte spřízněnou duši, nebo karmického partnera.

Zatímco spřízněné duše vám dávají to, co chcete, karmičtí partneři vás zpravidla učí tomu, co už nikdy nechtít. Karmičtí se jim říká proto, že mění vaši karmu, způsob, kterým pak myslíte a chováte, kterým poté přistupujete k dalším vztahům. Vinou karmických partnerů jste posléze opatrnější, chladnější, odtažitější, už se jen tak snadno a bláhově nezamilujete. Máte oči na stopkách, více přemýšlíte. A to je dobře. Nevýhodou karmických vztahů je to, že hodně bolí. Na druhou stranu, díky karmickým vztahům pak o to víc doceníte spřízněnou duši. Aby si člověk vážil dobra, musí poznat zlo. Aby si člověk vážil dobrého vztahu, musí alespoň jednou v životě procítit opravdu špatný.

Vztah, který nechcete ztratit, versus Vztah, který nechcete opakovat

Každý vztah je důležitý a užitečný. Spřízněná duše vám ukazuje, že stojíte za lásku a že je možné při vás stát i tehdy, když to není snadné – když se vám nedaří, když se vám život hroutí, když vás kdekdo opouští. Spřízněná duše nikdy neodchází – i kdyby měla tisíc důvodů odejít, stačí jí jeden důvod pro setrvání. Naopak karmický partner je schopen pominout tisíc věcí, které jste pro něj udělali, a jako argument k odchodu použije jednu vaši chybu nebo slabinu. Vaším úkolem je pouze pochopit, který z těchto dvou vztahů je pro vás v dané chvíli lepší – který z nich nesmíte ztratit, a který naopak nesmíte opakovat. Protože i ve své nové knize Hara hači bu ukazuji, jak se vyznat na klíčových životních rozcestích, tady je jednoduchý rozdělovník, jak rozpoznat spřízněnou duši od karmického partnera:

1. rozdíl: Karmickému partnerovi vadí, kým jste nebo chcete být. Naopak spřízněná duše podporuje to, kým jste nebo chcete být.
Jedni poznají to nejlepší z vás, a přesto odejdou. Druzí poznají to nejhorší z vás, a přece zůstanou. Když si kladete otázku proč, můžete zjistit, že prvním nevyhovuje to, jací jste. Buď jim nestačí to, jací jste, nebo jim dokonce vadí to, jací jste. V obou případech se vás snaží změnit. Naopak druzí vás dokážou přijmout takové, jací jste. Tento rozdíl je důležitý. A má též pozoruhodné následky. Spřízněná duše sice nemá ambici vás násilně měnit, ale – jaký paradox! – právě díky tomu se nakonec měníte. Není to tak, že by vás spřízněná duše sama dělala lepší osobou. Ne, to vy se jí stáváte. A stáváte se jí právě proto, že vás spřízněná duše inspiruje, podporuje či motivuje. Ona totiž ve vás dokáže věřit dříve než kdokoli další, i dříve, než v sebe začnete věřit sami. A to je první důležitý motiv, proč s ní chcete být. Ba dokonce nabydete dojmu, že raději budete prožívat špatné časy s ní, než dobré s karmickým partnerem. Protože po dobrých časech může přijít zvrat. A odchod karmického partnera. Zatímco když spřízněná duše při vás stojí ve špatných časech, přirozeně ji pak chcete po svém boku i v těch dobrých.

2. rozdíl: Karmický partner je tak komplikovaný, že jeho myšlenky neodpovídají jeho slovům a jeho slova jeho činům. Naopak spřízněná duše je tak jednoduchá, že říká, co si myslí, a dělá, co říká.
Společné mohou mít oba vztahy to, že v obou postupně ubývá slov. Rozdíl je však v tom, že zatímco s karmickým partnerem ubývá i komunikace, se spřízněnou duší komunikace narůstá – i beze slov. S karmickým partnerem se pomalu odnaučujete naslouchat, ptát se, zajímat se či se o cokoli hádat. Zjistíte totiž, že v tomto případě slova ztrácejí význam. Jak ta, kterými se snažíte přibližovat my, tak ta, která vyslovuje on – ta z jeho úst totiž neodpovídají tomu, co dělá, a vaše naléhání vyznívá vniveč. V extrémních případech jsou slova karmického partnera dokonce horší než nic. Nejenže jsou lživá, ale někdy i toxická, ponižující, oslabující. Se spřízněnou duší je to naopak. Postupem doby se začínáte chápat tak rychle, že vaše komunikace už neprobíhá oklikami přes ústa, gesta, sliby. Dokážete spolu komunikovat i "pouhým" srdcem – citem, pohledem jeden druhému rozumíte.

3. rozdíl: Karmického partnera musíte nutit, aby mu na vás záleželo. Naopak pro spřízněnou duši jste přirozenou součástí života.
Prosit se o lásku? Prosit se o pozornost? Prosit se o společně trávený čas? To je normální realita s karmickým partnerem. Je to těžká, ale prospěšná zkušenost, díky níž se učíte chápat, že láska není z hmotného světa. Nikoho nelze donutit, aby neodcházel nebo aby se vrátil. I když pomyslně zamknete dveře nebo přikováte člověka okovy, z emočního pohledu takový člověk ve skutečnosti už stejně dávno odešel. To, že ho vidíte fyzicky ve své blízkosti, ještě neznamená, že je s vámi sblížen emočně. Dva duševně vzdálení lidé se mohou i fyzicky dotýkat, a přesto nic necítit. Naopak dvěma spřízněným duším žádná zeměpisná vzdálenost nezabrání v tom, aby byly spolu v mysli. A to proto, že s karmickým partnerem platí: Jsem já a on. Avšak se spřízněnou duší platí: Jsme my. To je vysvětlení, proč vám spřízněná duše někdy rozumí víc než vy sami sobě – dokáže být vámi více než vy sami.

4. rozdíl: Karmický partner vnímá vaši krásu jen navenek. Naopak pro spřízněnou duši je vaše hlavní krása uvnitř.
Toto pochopí i rozum. Je to totiž matematika. Pro karmického partnera jste omezeně přitažliví. Zajímá ho jenom povrch, tělo, tedy zhruba dva metry čtvereční plochy lidské pokožky. Po jejím prozkoumání je znuděn. Pro spřízněnou duši je naopak všechno přitažlivé nekonečné. Nachází se to pod kůží. Hloubka srdce, velikost duše, kouzlo charakteru, jedinečnost bytosti. To všechno se v čase může ještě rozvíjet. A proto lidé, které přitahujete pouze svým zevnějškem, s vámi nemohou vydržet navždy. Tělesná krása člověka v čase ubývá, chřadne, zatímco vrásek přibývá. A je to dobře. Poté totiž s vámi zůstávají jedině ti, kdo vnímají lidskou krásu jinak než očima.

5. rozdíl: Karmický partner rád provokuje vaši důvěru (dopustí vaši ztrátu). Naopak spřízněná duše vám nedává důvod pochybovat (nedopustí, že by o vás přišla, natož svou chybou).
Důvěra je jako talíř. Když se jednou rozbije, můžete se snažit slepit jednotlivé kousky, ale praskliny už nezmizí. Karmický partner si s důvěrou klidně hraje. Klidně ji zradí. Vnímá to tak, že mu nevadí o vaši důvěru přijít, nebo vás i zcela ztratit. Naopak spřízněná duše ví, jak zrada bolí. Ví, jak může vést nevratně k nedůvěře. Vztah je pro ni příliš drahý a vzácný na to, aby riskovala jeho ztrátu. Ví, že když se někdo rozhodne důvěru zradit, říká tím: "Uvolni si po svém boku místo pro někoho lepšího." Ale spřízněná duše si svou budoucnost bez druhé polovičky neumí představit. Tím víc při vědomí, že o její ztrátu by se přičinila sama – svou chybou.

6. rozdíl: Karmický partner se klidně řídí tím, co mu o vás kdo řekl. Naopak pro spřízněnou duši nehraje vnější názor velkou roli.
Možná opravdu jste pro někoho příliš staří, oškliví, chudí, nedokonalí. A ti lidé to nemusejí vašemu partnerovi vtloukat do hlavy se zlým úmyslem. Mohou si to opravdu myslet – a vám by to nemělo vadit. Vy přece nepotřebujete přitahovat někoho jiného. Když se ale partner cizími slovy řídí, ba je ještě používá pro vaše zostuzování nebo oslabování ve vzájemné hádce ("I můj kamarád si myslí, že jsi nula!"), může vám být jasné, že je pro něj důležitější vnější názor než vnitřní. Že se neřídí svým srdcem, nýbrž egem. Že je pro něj zásadnější, jak vypadá před okolím, než jak se rozvíjíte vy společně. Spřízněná duše ví, že je pitomé zatahovat do vztahu okolí. Pro okolí totiž váš vztah může být nečitelný, nepochopitelný. Pro okolí váš vztah není určen. Je určen pro vás, pokud je ovšem pro vás skutečně stvořen. To se stane také tehdy, když pochopíte, že láska není o hlasování. Nemá smysl říkat "Já a moje maminka si myslíme, že ty... (jsme dva proti tobě)", protože jakékoli referendum je zbytečné. Ve vztahu dvou lidí je buď plná shoda, nebo plná neshoda. Jinak řečeno, na vznik vztahu jsou zapotřebí dva, ale na jeho rozbití stačí jeden – ten, který se začne vymezovat proti druhému a na svou obhajobu si přibírat kamarády, kolegy, příbuzné, zkrátka své skutečné spoluhráče.

7. rozdíl: Karmický partner dlouhodobě přehlíží či ponižuje vaši hodnotu. Naopak spřízněná duše posiluje vaše sebevědomí.
V knize Hara hači bu vysvětluji, proč má někdo potřebu snižovat vaši lidskou důstojnost, ačkoli se dlouhou dobu vydává za vašeho "partnera". Předmětem tohoto článku není tyto důvody rozebírat, byť bývají i pro vás důležité – učí vás chápat, že problém nemusí být nezbytně ve vás, ale třeba v egu, slabosti, minulosti vašeho protějšku. Pokud takového karmického partnera milujete, nebo jste na něm i emočně závislí, často se domníváte, že od něj nemůžete odejít. Že ten, kdo devastuje vaše sebevědomí, je pro vás jediná možná varianta a žádnou jinou nemůžete potkat. Myslíte si to většinou jen do chvíle, než potkáte opravdu spřízněnou duši. Pak si naopak vyčítáte, že jste k odchodu nepřistoupili dřív. Protože vám dojde, že to žádný skutečný partner vlastně nebyl. Spřízněná duše si naopak uvědomuje, že s ní tvoříte jeden celek. Cítí, že kdyby vás ponížila, utrpěl by vztah, tudíž i ona. Naopak když vás podpoří, podpoří zvýšení vaší hodnoty, a tím přispěje ke zvýšení hodnoty celého vztahu, jehož je součástí. Tudíž spřízněná duše ví, že váš rozvoj a vaše zesilování jsou nejen v zájmu vztahu, ale i v zájmu jejím. Že když vám víc dá, tak i víc dostane. Protože s vaším rozzářením se rozzářenější stane i ona.

A proto:

1. Pamatujte, že každý člověk má ve vašem životě smysl. Někdo vám přináší to, co chcete, například lásku a štěstí, jiný naopak to, co nechcete, ale potřebujete, například zkušenosti. A i špatné zkušenosti se hodí. Pomáhají vám napříště se vyhnout opakování bolestné praxe se stejnými karmickými partnery. A také vám pomáhají si pak o to víc vážit spřízněné duše.

2. Neklesejte na mysli, pokud jste svou spřízněnou duši zatím nepotkali. Potkáte ji, jen ji musíte rozpoznat. Nebojte se, na každý hrnec byla vyrobena poklička. I vy máte nepochybně svůj protějšek, člověka, který vás ocení a potřebuje. To, že ho nevidíte, ještě neznamená, že neexistuje. Stejně jako to, že on nevěří ve vaši existenci, ještě neznamená, že vás třeba hned zítra nemůže potkat.

3. Pokud se točíte v kruhu karmických vztahů, přesvědčení, že někde děláte chybu, položte si otázku: Co když je všechno jinak? Co když něčí odchod není nutně vaše chyba?

Text: Petr Casanova